Teepee pro děti

dvě teepee na sídlišti

K výrobě teepee se dostanete tak, že vám dcerenka pošle odkaz a napíše, že právě tohle by si ze všeho nejvíc přála pro Kilíska pod stromeček.

K výrobě dvou teepee se dostanete tak, že kromě tříletého Kilíska máte tříletou Emičku a ročního Kryštůfka, kteří také potřebují pod stromečkem najít teepee.

Protože ale máte tu dcerenku hodnou, spolu s přáním dostanete i odkaz na návod, je tady.

Deka pro Péťu

 


Před časem jsem šila deku pro Vanessku (tady), o rok starší sestřenici naší Emičky. 

Letos se Vanessce narodil bráška, a tak musel dostat taky svou deku. Sice je pro něj ještě trochu velká (cca 100 x 130 cm), ale on do ní určitě brzo doroste.

Dlouho jsem si lámala hlavu na tím, jak deku pro Péťu ušít, až jsem se nakonec rozhodla vykrást sama sebe a použít zvířátka, která jsem kdysi vymyslela pro jednu z dek z lásky (tady).

Vánoční ubrusy pro Blážu a pro Lenku

ještě nevyžehlený ubrus na stole - foto Bláža

Velice mě potěšilo, že si Lenka-Blaza u mě objednala další ubrus na svůj konferenční stolek, tentokrát vánoční.

Dlouho jsem nemohla nikde natrefit na tu správnou látku. Původně měla být tmavě šedá, ale když jsem narazila na světlounce šedou látku s bílými květy, byla jsem si jistá, že je to ta pravá a že se bude Bláže také líbit.

Vánoční prostírání

pro Terezku, která tak úžasně peče cukroví

Letos jsem se konečně překonala a stihla našít pár prostírek pro přátele. 

Většinou měly velikost 20 x 20 cm, ta poslední pak 15 x 5 cm.

Polštářky pro Domov seniorů POHODA Chválkovice

V rámci neveřejné dobročinné aukce šijeme tradičně i polštářky, které se takzvaně vykupují. To znamená, že je nezíská nikdo z účastníků aukce, ale všechny příspěvky se nakonec sečtou a jsou použity na pomoc zvířatům. 

A polštářky pak putují na místo určení. V posledních letech to bylo většinou hospic Sv. Štěpána v Litoměřicích, letos jsou polštářky určeny pro Domov seniorů POHODA Chválkovice.

Toto jsou všechny polštářky pohromadě - šije nás šest a každá ušije polštářky tři. Polštářky mají velikost 40 x 40 cm.

Deka pro Honzíka - s Verou z Brna (DL-262)

Deku pro Honzíka od začátku provázela smůla. Švadlenka, která se k dece původně zavázala, nejdříve ušití deky odkládala a nakonec se po čase přestala ozývat, a tak bylo potřeba najít náhradnice, které by deku rychle ušily.

Na výzvu Dáši Hulmákové se přihlásila Verunka z Brna, se kterou jsme už ušily nejednu deku - Verunka vždycky připraví nádherný veselý obrázek, který já pak zvětším na požadovanou velikost a celou deku dokončím a proquiltuju. Takže i tentokrát se mě Verunka zeptala, zda do toho s ní půjdu. Slíbila jsem s tím, že nejdřív ale musím dokončit věci slíbené do Zvířetnické charitativní aukce.

Nakonec se i tohle naše šití protáhlo. Verunka onemocněla a já měla problém s očima i s jinou nutnou prací, ale nakonec je přece jen deka hotová a v tuto chvíli už je konečně u Honzíka.

Kostým pro Kilíska

Dohromady s Vaškem napočítáme čtyři děti děti a pět vnoučat. Malá máma je  dítětem nejmladším a Kilísek vnukem prostředním.

Protože se u nich ve školce chystala velká halloweenská party, aneb dětský maškarní ples, požádala mě Lenka o ušití kostýmu. A dodala mi i obrázek, který našla na Pinterestu. Obrázek posléze doplnila o rozměry a já se mohla pustit do práce.

Kočka Míca

Kočku Mícu jsem ušila pro tradiční neveřejnou dobročinnou aukci.

Na aplikaci jsem použila starou asijskou techniku kantha. Nebo je to možná boro či chiku chiku; všechny tyhle techniky jsou si podobné a spočívají v tom, že se na sebe vrství kousky látek a poté se prošívají velkými stehy. Zatím o těchto technikách vím příliš málo na to, abych dokázala rozpoznat, co jsem to vlastně ušila.

Boro podložky

Dočetla jsem se nedávno v odkazu nalezeném na Pinterestu, že japonské? korejské? děti si šijí chňapky? prachovky? 

Snad aby se naučily sashiko? boro? Nevím přesně. Četla jsem jen zběžně za pomoci překladače a teď ten odkaz nemohu najít.

Mně se ty malé prošívané kousky látek moc líbily. Jako prachovky se mi zdají nesmyslné a na chňapky je jich škoda.

Hedvábný přívěsek do třetice

Už to budou dobré dva roky, co jsem dostala od kamarádky prastarý dětský kufříček, plný různých knoflíků a spon. V něm jsem nalezla nejen ty krásné knoflíky z pravé perleti, ale také zbytek korálkového náhrdelníku či náramku.

Dnes jsme měli velice milou rodinnou návštěvu a tak jsem u povídání mohla v pohodě zašívat, vyšívat, přišívat i našívat.

Tento přívěsek je o něco užší, měří 7 x 10 cm.

Druhá fotka je s bleskem.

Perleť a hedvábí každého přivábí

Alespoň mě tedy přivábily

kousky nádherného kimonového hedvábí, 

které mi nedávno přišly z Japonska

hodně starý perleťový knoflík, 

jenž po našití na látku začal zase zářit

staré dírkové nitě z přírodního hedvábí

kousek lněné látky

malá vlněná kolečka

Z toho všeho vznikl malý textilní šperk, který má rozměr 

8 x 10 cm a je zavěšený na hedvábné šňůrce.

Boro, anebo neboro?

klubová "Látková výměna"

Říká se, že lidem přichází do cesty a nabízí se to, na co jsou připraveni. Nebo možná spíš je to tak, že to potkávají už dříve, ale prostě to nevidí, nevšimnou si.

Po pěti letech šití víceméně stále stejného klasického patchworku jsem si letos zakoketovala s patchworkem moderním, dekorativním i užitným. Bavilo mě to a baví, ale zřejmě to dlouhé rovné strojové prošívání ve mně vzbudilo touhu dělat něco rukama. 

Ale co? Naháčkovala a napletla jsem se kdysi dávno tolik, že mě to stále ještě znovu neláká. Klasické vyšívání není nic pro mě a ručně šitý klasický patchwork si nechávám na někdy příště. 

Deka a polštářky pro Sáru

Uvědomila jsem si nedávno, že dvě z mých tří sestřenic už svou deku mají, jen na tu nejmladší se stále nedostávalo. A vlastně svou deku nebude mít ani teď, protože jsme se domluvily, že místo Ester ušiju deku její pětileté dceři. 

Sára  má nově předělaný pokojíček, laděný do bílé a starorůžové barvy, doplněné přírodním dřevem. A taky zelenou barvou, jak jsem se dnes při předávání dozvěděla.

Japonský boro uzel

Na návodné video na  Boro Reversible Loop Bag jsem náhodou narazila na Pinterestu.

Zaujal mě ten zajímavý uzel a ještě víc se mi líbila použitá technika - boro.

Nejdřív jsem se pokusila si střih nakreslit sama, ale pak mi to nedalo a začala jsem se pídit po střihu originálním. Narazila jsem na něj v Austrálii a když jsme si vyjasnili, že ho opravdu nechci poslat za 16 + 75 AUD poštou, přišel mi v mailu. A jen za patnáct klokaních dolarů. 

Modrozelená

Letos jsem objevila kouzlo jednobarevných látek a hustého rovného prošívání, kouzlo moderního patchworku.

Moderní patchwork se pro svou střídmost velice dobře uplatní v minimalisticky zařízených interiérech, ale stejně tak dobře dokáže doplnit tradiční zařízení bytu.

Deka a polštářek pro Káťu (DL-286)

Pro Deky z lásky jsem už dlouho nešila. Ne že bych snad nechtěla, ale letos je zatím nečekaně málo žádostí.

A když už se nějaká objevila, tak jsem se přihlásila rovnou na ušití celé deky. A abych si to opravdu užila, tak jsem přidala i polštářek.

Káťa je dost nemocná patnáctiletá dívka, které si přála růžovou deku s kočičkami. Na dece mohla být také šedá a fialová barva.

Na fotkách pořízených už za soumraku to tak nevypadá, ale deka ve skutečnosti taková je. Pozadí jmenovky není červené, ale tmavě růžové, a pozadí mezi obrázky není bílé, ale pro změnu hodně světlounce růžové. Stejná tmavorůžová je i na polštářku a na zadní straně deky.

Druhý ubrus pro Blážu

ubrus pro Blážu

Před časem jsem šila ubrus na konferenční stolek pro Lenku (Lenka Blaza) - zde.   Zdá se, že jí líbil, protože si u mě objednala další. 

Potěšilo mě to, protože Bláža je náročný zákazník s osobitým vkusem a vysokým standardem. Preferuje moderní a jednoduchý styl, který mě poslední době oslovuje čím dál víc.

Letní prostírání

Moje snacha Milka je s dětmi na prázdninách u svých rodičů v Rumunsku. 

Pro její maminku jsem ušila prostírání na verandu. Už brzo si syn pro svou rodinu pojede, tak ho tam vezme. Doufám, že jí bude líbit.

Ušouni, aneb Mitrováčci podruhé

Před pár lety jsem šila hračky pro malé účastníky Zvířetnického setkání pod hradem Mitrovem. Zadání znělo "pohádková bytost" a tak jsem ušila jakási ušatá strašidýlka, které jsem nazvala Mitrováčci.

Teď jsem si na ta veselá strašidla vzpomněla a ušila jsem je coby usínáčky pro naše mrňousky - Kiliánka, Emičku a Kryštůfka.

Ten pro Kilíska na fotce není, protože jsem ho předávala už minulý týden nahonem a neměl ještě ani namalovaný či došitý obličej. Ale maminka Kiliánka je moc šikovná kreslířka, tak ho určitě domalovala lépe, než bych to zvládla já.

Taška třeba k vodě

I když s oblibou tvrdím, že ráda šiju jen "placatý věci", občas si vyzkouším něco jiného. Hlavně asi proto, abych si potvrdila, že mě vážně nejvíc baví placaté věci. :)

Inspiraci k této velké tašce jsem našla v knize od Taťany Žejdlové Šití tašek, kabelek a doplňků krok za krokem.

Kroky tam sice jsou popsány, ale autorka švadlenky nabádá, aby si samy vyrobily střihy na to, co chtějí šít. Což jsem samolibě neudělala a pak jsem za pochodu opravovala tu větší, tu menší rozměr - to podle toho, jakou jsem udělala při výpočtech chybu.

Nakonec se mi povedlo vnitřní část sestavit tak, že kapsa byla vzhůru nohama, a přišla jsem na to až když byla celá taška sešitá a obrácená. Naštěstí jsem zvládla kapsu vypárat a přišít znovu, aniž bych tašku musela úplně rozebrat.

Vánoce pro paterčata 2013 - zpráva nejen pro švadlenky

V létě už to budou tři roky, co jsem začala organizovat akci "Vánoce pro paterčata". 

(vyhlášení akce zde, fotogalerie zde)

S několika děvčaty, které se mi přihlásily, jsme tehdy ušily pro paterčata a jejich staršího brášku patchworkové deky, polštářky i hračky, které jsem rodině předala před Vánoci 2013.

Před pár dny se mi ozvala paní Petra Dobiášová, která rodině již několik let pomáhá. S jejím souhlasem sem kopíruju její mail, protože její poděkování rozhodně nepatří jen mně, i tiskovou zprávu, kterou mi poslala v příloze.

Dlouhé čekání

nástěnný quilt Dlouhé čekání

Nástěnný quilt ze série Struktury. Nazvala jsem ho Dlouhé čekání.

Velikost: 43 x 81 cm.

Schody do nebe

nástěnný quilt Schody do nebe 

Práce na moderním quiltu se mi zalíbila, a tak jsem se pustila do dalších. Zatím těmto quiltům říkám souhrnně Struktury, nejspíš kvůli plastičnosti, která vzniká jejich hustým quiltováním.

Tento quilt jsem nazvala Schody do nebe.

Velikost: 43 x 81 cm.

Ve městě

Ve městě

Už dlouho jsem měla chuť zkusit si něco trochu jiného. Jednoduché větší plochy, jednoduše proguiltované.

A tak teď o víkendu vznikl nástěnný quilt, který jsem nazvala Ve městě.

Rozměry: 87 x 70 cm 

Deka pro Dorinku a Bětušku

Před nedávnem mě dávná známá požádala o ušití dek pro své malé holčičky. Blaňule si přála deky obrázkové, veselé, se zvířátky a spíš do zelena. Rodina tráví hodně času v přírodě a hlavně v lese, protože chovají jezevčíky, se kterými se věnují myslivosti.

Jezevčíci tedy nesměli na dece chybět. Protože já zas tak kreslit neumím, požádala jsem o pomoc jinou svou známou, velice šikovnou kreslířku. Jindra je velice vytížená úplně jinou prací, než kreslením, a když jsem po ní chtěla ještě jednoho jezevčíka, řekla mi, ať ho na druhé dece otočím. 
A tak se i stalo.

Hravé podtácky

Dlouho jsem přemýšlela, čím začátkem června přispěju na Zvířetnickém setkání   do dobročinného obchůdku, až jsem na Pinterestu narazila na hravé scrapové podtácky.

Protože se zrovna snažím uspořádat zbytky látek, potřebné proužky byly po ruce. A tak záhy vznikly dvě sady veselých letních podtácků, se kterými si lze hrát.

Podtácek má rozměr 10,5 x 10,5 cm.

Deka pro Matěje (DL-275)

O ušití deky pro Matěje jsem si řekla sama, když jsem na facebooku narazila na odkaz, upozorňující na jeho případ, který jsem znala už z dřívějška.

Samozřejmě bylo nutné, aby vše proběhlo obvyklým způsobem, tedy aby Matějova maminka o ušití deky požádala spolek  Deky z lásky.

Na deku této velikosti se běžně používá dvanáct obrázků, já jsem jich na víkendovém "Včeličkování" v půlce dubna dostala šest s tím, že ostatní, včetně jména, nějak ušiju nebo nahradím jmenovkovým panelem.

Nakonec jsem se rozhodla, že na deku přijdou velké aplikace svou velkých a silných zvířat. Snad jsem měla pocit, že by mohla Matějovi předat kus své síly, nebo bych si to alespoň moc přála.

Ubrus pro Blážu

ubrus focený na terase v práci

Mou dobrou známou Lenku Blazu zaujalo prostírání, které jsem šila pro naši Lenku, a tak mě požádala abych jí ve stejném stylu ušila ubrus na konferenční stolek k nově potažené sedačce.

Velikost ubrusu je cca 117 x 52 cm, je hustě prošívaný a uvnitř je tenký termolín.

Deka pro Kryštůfka

deka pro Kryštůfka

Když jsem v létě roku 2014 šila deku pro tehdy půlroční Emičku, tak mě ani ve snu nepadlo, že budu tak brzo šít deku pro jejího půlročního brášku Kryštůfka.

Snažila jsem se, aby Kryštůfkova deka byla ve stejném duchu, ale aby byla klukovská. Snad se to podařilo.

Na dece jsou prostřídané barevné jednoduché čtverce se čtverci, na nichž jsou aplikace. Na rozdíl od letní louky, která je dece Emičky, jsem použila mořské motivy.

Scrapová pikniková deka s větrníky

Nevím, jak je to možné, ale pokaždé, když fotím deky na plotě, tak fouká vítr. A já tam stojím s připraveným foťákem a čekám, až se deka na chvíli připlácne na plot a přestane povlávat. Na téhle fotce se mi ale ten pravý okamžik vystihnout nepovedlo.

K šití scrapové a srubové deky mě přivedl přebytek zbytků a výzva Alice Seidlové v loňském roce, abychom ušily srubovou deku.

Konvergence Čas ticha

Poslední částí triptychu na téma čas je Konvergence Čas ticha.

Nikdo nemůže s určitostí říct, co nás čeká, až opustíme tento svět. Ale já doufám a věřím, že to není ani temnota, ani nicota, ale naopak že to je prostor a čas, který v sobě obsahuje nekonečně mnoho nových začátků.

Konvergence Čas moře

konvergence Čas moře

Je to bezmála rok, co jsem ušila konvergenci Čas žít. Začala jsem na ní pracovat dříve, než jsem se dozvěděla, že tématem pro 10. ročník PPM v roce 2016 Čas.

Rozhodla jsem se tedy konvergenci Čas žít přihlásit do soutěže a pak mě napadlo, že bych mohla ušít triptych na téma čas.

Druhou konvergencí je Čas moře. Vzpomínka na dobu, kdy čas ještě nepatřil lidem.

Prostírání pro Lenku

Tento týden jsem ušila prostírání pro naši Lenku, které měla nedávno svátek a která k nám dnes přijela s Kyliánkem a Ivošem na návštěvu.

Prostírání je silnější, uvnitř je termolín.

Deka pro Vendu (DL-253)

Když jsem se hlásila na ušití deky pro Vendu (projekt číslo 253), chtěla jsem současně ušít i jmenovkový panel. Ale ukázalo se, že na jméno se už přihlásila Maru. Na mě tedy zbylo ušít dva obrázky, což znamenalo vymyslet něco nového.

Musela jsem ale nejdřív počkat na obrázky, abych si udělala představu, čím je doplnit.

Když mi obrázky konečně přišly, bylo mi jasné, že žlutých figurek je dost a že by to chtělo něco trochu jiného. Koukala jsem na nějaký mimoní film, ale k ničemu mě neinspiroval, až jsem nakonec narazila na to pravé. Na zlé fialové mimoně.