úterý 7. listopadu 2017

Deka pro Sebíka (DL 330)

deka pro Sebíka
Je to téměř na den rok, kdy jsem naposledy šila Deku z lásky. Není to tím, že bych snad na Deky z lásky zanevřela, ale už nemám čas jich šít tolik, co dříve. Nicméně jedna je přece jen málo, příští rok musí být alespoň dvě.

Sebík má rád kostely a hrady a když mi přišly obrázky (které jsem jaksi zapomněla vyfotit), byla jsem z nich skoro nešťatsná. Ne že by nebyly hezké, to ne, ale zdály se mi být poněkud smutné. A většinou ne tak úplně vhodné na deku pro malého kluka.

Proto chvíli trvalo, než jsem se mohla pustit do šití. Čekala jsem na okamžik aha!

Snad se dostavil a deka i polštářek udělají pod stromečkem radost; maminka balíčky nerozbalila a nechává je dětem na Vánoce.



Obrázky vyšívaly a šily:
děti ze ZŠ Náchod - dva kostely
posluchačky rádia Proglas - větrný mlýn, Praha, kostel
Edita Vyvlečková, Havířov Šumbark - kostel
Eva Škodová - kostel, mlýn
Zlatka, Bohumín - aplikace hrad
Martina, Hradišťko - aplikace

itoka vyšila veverky na polštářek pro Elisu






Lobo jsem tentokrát vyšila až na ušitý top.











Spolu s dekou jsem posílala i polštářek pro Sebíkovu sestřičku Elisu. Přišlo mi, že vyšité veverky si přímo říkají o umístění do srdíčka.




Deka má rozměr cca 120 x 150 cm.


5 komentářů:

  1. Alenko opět se Ti podařilo krásně spojit obrázky. I přes to smutnější téma, deka vypadá vesele. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Maruško. Přesně ten smutný dojem jsem měla z těch obrázků, mají málo barev, nejsou veselé. Tak jsem ráda, že deka nakonec je.

      Vymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za návštěvu i za vaše komentáře.